Níže je pracovní verze textu – bude upravena, doplněna o fotky a další informace.
22/5 děkuji Daniel / dtn

Nápad na to udělat dřevěnou pramici „jako za stara“ k výročí oslavy 110 let 5. oddílu vodních skautů se zrodil spontálně někde mezi Rejpem a Šípkem. Vyplynul z diskusí, jak krásné výročí 110ti let oslavit.
Kromě výstavy ve Skautském institutu v Rybárně na Kampě měla být pramice další fyzický artefakt připomínající bohatou minulost oddílu.

Okamžitě se nápadu chopilo několik lidí s tím, že to je tak bláznivé, že rozhodně stojí za to to zkusit. Tak se postupně zrodil tým – Citron, Mahdí, Mak a já. I přes několik snah tým rozšířit se náš tým spíš stával více a více komorní. Nejvíce práce tedy jednoznačně udělali Mak s Klapotem, bez kterých by pramice nikdy nevyplula a kteří opakovaně pracovali do noci. Zároveň nás podpořili Mahdí, Hekloš, Honza, Rejp, Samuel, Hugo a Róza s Martou. Každé/mu z nich moc děkuji, protože bez nich by se to nepodařilo.

Historie pramic si zaslouží samostatný článek a pořádné zpracování, protože „pramice“ je zcela zásadní pro chod oddílu – pramice => družina nebo mužstvo, a proto pramice měly velikost cca 6 m a musely uvézt 7 skautů*skautek spolu s potřebnou bagáží.
V současnosti je skautským standardem loď P550 – všechny detaily i mnoho dalších informací o ní, včetně možnosti loď zakoupit najdete zde.
Výhodou pramice P550 je i možnost jejího jednoduchého oplachtění. Existuje několik kopit na laminování, která kolují po oddílech a zároveň se kapitanát snaží, aby lodě i další příslušenství bylo co nejvíce dostupné.

Po delších debatách jsme se rozhodli, že nové lodě jsou bezva, ale že většina z týmu chce postavit „přece to na čem jsme jezdili“. Takže dřevo! Citron slíbil a taky dodal dřevo a nakonec dodal nejen krásná 6+ m dlouhá prkna, ale i řadu dalšího dřeva a ocelové vzpěry – moc děkujeme.

Pak nastala debata o tom, kde loď postavit. Díky obrovské vstřícnosti 4. Přístavu vodních skautů jsme mohli loď postavit v jejich krásné loděnici Na křížku. To se ukázalo jako zcela zásadní i protože místní old-skauti byli obrovskou pomocí. Vůbec klubovna Na Křížku je skvělé místo na mnoha úrovních a všem doporučuji se tam na některé skautské akci stavit, protože ukazuje propojení mnoha generací a sílu toho co jde společně dokázat. Velká radost i respekt a ještě jednou velké poděkování.

Před stavbou probíhala rešerše všech dostupných zdrojů, které se podařilo shromáždit. Nejlepším zdrojem informací jsou tyto historické plány:
Plány s detailním popisem „Pramice Bra Fiždi“ (pdf 24 MB)
Ty obsahují prakticky dva typy plánů na pramici. Naše loď je někde mezi.

Loď má prakticky tři základní fáze:
1. dno
2. boky
3. detaily (šoupačky, lavičky, borty)

Nám trvalo poměrně hodně času přijít na dost základní části a pokusím se níže jednoduše nastínit jednotlivé kroky pro kohokoliv kdo by chtěl pramici zkusit také postavit.

Nejprve tedy k materiálu. Použili jsme jednoduchá (ale krásně připravená – díky Citrone) prkna 200 mm x 22 mm o délce 6 m+. To bych dnes upravil ideálně na prkna 220 mm nebo ještě lépe 240 mm na 22 mm – délka 6 m+ ideální.
Vzpěry jsme udělali takové jako měly tradiční lodě, tj. ocelové z L profilu. V našem případě jsme měli dvě velikosti profilů. Používali jsem malé vruty k postupovým fixacím dřeva.
Celý soupis materiálu v tabulce zde (bude doplněno).

Stavba pramice fáze 1 – dno pramice
Dno jsou vlastně velice jednoduchá 4 prkna na tupo sešroubovaná ke vzpěrám. Je dobré v této fázi všechna prkna projít, zjistit jak jsou na tom se suky, jak jsou křivá a označit si případně další defekty apod.
Následně je dávat na tupo k sobě a ideálně pokud se podaří vkládat mezi jednotlivá prkna rovnou v této úvodní fázi tenké provázky koudele a zároveň je stáhnout k sobě.
Krok 1 – základ dna pramice
My jsme v úvodní fázi vzali několik odřezků prken a ty použili jako příčné vzpěry – tím chytli celá prkna a to nám pomohlo mnohem lépe pracovat se dnem jako celkem. Na dno – v této fázi zatím zcela obdélníkové – jsme vynesli pravidelný rastr. Je dobré už v této fázi rozmyslet a rozkreslit, kde je příď a kde je záď a podle umístění budoucích laviček volit i budoucí umístění vzpěr.
Krok 2 – tvar dna pramice
Následně je potřeba rozkreslit křivku dna – ve středu je loď nejširší a dopředu i dozadu se zužuje. Rozkreslit, zkontrolovat a následně odříznout čtyři části zúžení.
Krok 3 čela pramice
Přidělání na přídi i zádi trámků, které tvoří přední a zadní čelo lodi. Jejich rozměr je důležitý a je potřeba, aby byly připraveny co nejpřesněji ideálně z tvrdého dřeva. V našem případě jsou tvořeny dubovým trámkem 70 x 70 mm. Bez čel nejde pramici přesně vyměřit, tedy čím dříve je bude mít na místě, tím lépe pro Tebe.
Krok 4 tvar a základní křivka pramice
Po umístění čel jsme ohnuli prkna pomocí silných stahovacích popruhů. Lepší je varianta s masivními rukojeťmi, protože síla, kterou je potřeba vyvinout je výrazná. Historicky tento krok mužstva dělala tak, že do středu prken postavili plavčíky a starší mužstvo zvedalo postupně prkna na předem připravené dřevěné kozy. Druhou variantou, když nepřišli plavčíci na schůzku, bylo prkna zatížit těžkými kameny. V našem případě jsme tedy použili popruhy a ohli prkna do potřebné křivky. Průhyb jsme měřili pomocí kříže z latí, který měl námi stanovený rozměr. Kříž se postaví do středu lodě a stahuješ dokud máš sílu a dokud se nedostaneš na požadované zakřivení. Při délce prkna 6 metrů a běžném dřevu nemusíš nijak dřevo nahřívat, nebo s ním nic speciálního dělat. Je jen potřeba, aby to nebyl super sukovaté dřevo, ale to je obecně spíš výhoda, mít dřevo bez suků, které pak dělají problémy.
Když se podaří ohnout prkna do požadovaného tvaru dokončil jsi tím fázi 1 a dno máš hotové.

Stavba pramice fáze 2 – boky pramice
Upřímně tohle byla část, která nám dělala největší problém, protože jsme pořád vymýšleli kolo a chyběl nám odstup od stavby.
Ten nejjednodušší způsob je dát si dvě prkna opět přesně k sobě a udělat z nich tedy dva obdélníky – při rozměru prken 220 mm tedy obdélníky o velikosti 440 x 6000 mm.
Boky jednoduše přiložíš ke dnu pramice a provizorně je přiděláš ke vzpěrám. Přidělat je tak, aby horní hrana lodi (tj. bort) byl vodorovně. Zkontroluj znovu, že je bort vodorovně a následně loď otoč a přenes s dostatečnou rezervou křivku dna na oba boky lodi. Dostatečnou rezervu později uhobluješ, ale když to bude málo už do nedoplníš. Buď přímo na lodi, nebo po sejmutí jednotlivých boků zařízni boky na přesno a znovu je definitivně přidělej. Boky lodi samozřejmě jdou lokálně vypodložit. Tím, že jsou tvořeny dvěma prkny, spodní prkna se v přední a zadní straně zúží do velice malé „špičky“ a tu je potřeba lokálně přichytit na obou stranách lodi.
Dokončením této fáze je tvar lodi zcela hotov. Loď už vypadá jako loď a vlastně by se na ní dalo i plout, ale nebylo by to moc pohodlné.

Stavba pramice fáze 3 – detaily
Pramice ke své plné funkčnosti potřebuje ještě tyto části:
1. lavičky
2. vnitřní a vnější bort
3. šoupačky
4. další detaily

Lavičky pramice
Lavičky jsme umístili tak, aby byly v jedné rovině s bortem. Je to věc názoru, ale vycházíme ze zkušenosti, že tak se nejlépe pádluje. Vypodložili jsme je dřevěným profilem, který jsme prošroubovali do vnějšího bortu. V případě naší lodi máme tři lavičky a zadní kormidelnickou.
Udělali jsem široké a tedy i pohodlné, ale to záleží na každém aby si je rozvrhl dle svých potřeb a preferencí. Lavičky je potřeba detailně obrousit, aby se posádka o ně nezranila a nezadřela si třísky do stehen a zadků.

Vnitřní a vnější bort pramice
Vnější bort je zásadní pro bezpečnost a opotřebení lodi. Vnitřní bort je pak něco co výrazně pomáhá při manipulaci s lodí. Bort jde udělat z prkna 50 mm. My jsme použili pro vnější bort prkno 100 mm (což je zbytečně těžké) a pro vnitřní bort prkno/lať 50 mm. Bort je prošroubován skrz a na vnitřní straně je odsazen o cca 40 mm díky umístění na dřevěný profil. Důvodem je to, aby se pramice dala za vnitřní bort pohodlně nosit.

Šoupačky pramice
Šoupačky je něco co se pravidelně opravuje. Proto se to taky jmenuje šoupačky, protože se lodě přes ně šoupaly. Je to část lodi, která dostává nejvíce zabrat při běžném provozu na vodě, natož při sjíždění jakékoliv řeky, kdy dostává případné nárazy o dno.
Šoupačky jsme udělali cca 50 mm široké (respektive 4 z původních prken, tedy s prořezem o něco méně než 50 mm). Přidělali jsme je vruty se zapuštěnou hlavou (torx) po cca 50 cm. Historicky se šoupačky přidělávaly hřebíky. Uvidíme tedy jak budou dlouhodobě fungovat.

Další detaily a možnosti
Mak (Martin Stránský) ve finální fázi celou pramici ofrézoval a tím se podařilo rychle a velice efektivně dostat na všech hranách v dosahu posádky zaoblenou hranu. Samozřejmě pramice může mít i oplachtění a historicky pětka používala i oplachtěné pramice. Pro oplachtění se využíval jednoduchý stěžeň vyvázený na čtyřech provázcích k bortu. Nebyl nijak zásadně fixován ke dnu pramice. Stabilita lodi byla podpořena dvěma ploutvemi, které byly přidělány k bortu, za druhou lavičkou na obou bocích lodi.
Tuto část zatím ještě nemáme hotovou a plánujeme ji doplnit.